Ve světě ceny potravin klesají, v Česku zdražily nejvíc za čtyři rokyVyšší DPH zvýšila v loňském roce marže obchodníků. Potravin se prodává méně, více se však za ně utratí.
Ceny potravin vzrostly o navýšení daně z přidané hodnoty ještě dříve, než začalo platit. Mezi tím, co v září sněmovna schválila zákon o zvýšení DPH, a koncem loňského roku zdražily potraviny o 4,7 procenta. Daň ale vzrostla z deseti na čtrnáct procent až 1. ledna 2012.
"Ceny vzrostly jen v obchodech, výrobci až na výjimky nezdražili," říká mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová.
"Prodejní ceny zemědělců se v posledních šesti měsících snižují," potvrzuje ekonom Patria Finance David Marek. Ceny jídla totiž ve světě klesají. Obchodníci se proto podle něj jen připravovali na růst daně. Potraviny tak táhnou vzhůru spotřební ceny v celé ekonomice. V prosinci meziroční míra inflace vzrostla na 2,4 procenta.
Obchodníci podle prezidenta Svazu obchodu Zdeňka Juračky nenápadně zvýšili ceny potravin, aby v lednu nemuseli zdražit skokově a mohli tvrdit, že zdražení v jejich případě není tak výrazné. Stejnou taktiku podle něj využili obchodníci v Evropě, když jejich země přecházely na euro. Zdražili dříve, než se čekalo.
V obchodech zdražilo 108 ze 124 položek potravin, které statistici sledují. A růst cen je nejvyšší za poslední čtyři roky. Více se zdražovalo pouze na konci roku 2007. I tehdy se zvyšovala snížená sazba daně z přidané hodnoty, z pěti na devět procent. V obchodech tedy během jediného čtvrtletí potraviny podražily o šest procent. (A to po odečtení vlivu cen ovoce a zeleniny, které jsou na konci roku dražší než v době sklizně.)
Roky 2007 a 2011 se ale významně liší děním na světových trzích. Zatímco v roce 2007 optimismus na burzách táhl vzhůru i ceny základních potravin, v loňském roce to neplatilo. Ceny obilí, mléka či cukru klesají a ceny masa v posledních měsících na burzách stagnují.
Jenže v Česku mohou potraviny zdražovat dál. "Chceme, aby výkupní ceny vzrostly o deset procent," říká Večeřová za Potravinářskou komoru. Jen takové navýšení podle ní dokáže pokrýt nárůsty cen energií a paliv v posledních letech.
O růstu cen potravin hovoří i obchodníci, dělit se o nárůst cen s výrobci ale v plánu nemají. Podle Večeřové tlačí na výrobce, aby kvůli vyššímu DPH zlevnili o čtyři až osm procent. A někteří výrobci na to prý v obavách o ztrátu zákazníka přistupují.
Vyšší ceny v obchodech se odráží v útratách domácností. Ty v listopadu vzrostly meziročně o 0,5 procenta. V říjnu rostly třikrát rychleji. A to vše jen díky růstu prodejů automobilů. Potravin se naopak prodávalo méně, například v hypermarketech se jich prodalo o tři procenta méně. Lidé za ně ale utratili více peněz než v loňském roce. Stejná situace je i v případě rekordně drahých paliv. I zde prodej klesá, zákazníci ale celkově platí více. Svou roli hraje i rostoucí míra nezaměstnanosti, která přiměla k větší opatrnosti při nakupování.
"Reálné mzdy téměř stagnují a vláda chystá další snižování rozpočtových výdajů," dodává Marek a předpokládá, že spotřeba domácností bude stagnovat a možná i klesat také v letošním roce.
Jak je na tom ekonomika
Inflace
(meziroční růst v prosinci 2011)
2,4 %
Růst cen nabral na konci roku na rychlosti. Důvodem jsou skokové růsty cen potravin v předvečer zvyšování DPH a rekordně vysoké ceny paliv.
Míra nezaměstnanosti
(v prosinci 2011) - 8,6 %. Počet lidí bez práce prudce vzrostl právě v době nejrychleji zdražujících potravin. V prosinci přibylo na úřadech práce 32 tisíc lidí. Jde o čtvrtý největší nárůst za posledních osm let.
Maloobchodní tržby
(meziroční růst listopad 2011)- 0,5 %. Růst maloobchodních tržeb byl i v listopadu příliš nízký na to, aby pomohl české ekonomice.
